Zapotékové

Tam, kde vládnou ženy !... Simon & Kateřina

Na fotky z naši posledni cesty se můžete podivat zde - Facebook page.

Slideshow of Zapotec Culture shortlisted for travel competition - Mexický matriarchát

Matriarchální síla... nízká

• Ženy kontrolují obchod a rodinné finance.
• Ženy jsou aktivní v politice.
• Kulturní centra oslavují tradiční kroj a matriarchální dědictví.

Hrozba společenskému uspořádání... vysoká

• Mladé ženy nosí tradiční oděv pouze při kulturních akcích.
• Kvůli velké konkurenci zvenčí se méně žen věnuje obchodu.
• Muži příliš pijí a bijí své ženy!

„Ano, máme tady matriarchální systém, ale muži to nechtějí připustit,” říká objemná žena, která prodává manga na trhu v Tehuantepecu. „Ženy se starají o peníze, a proto mají moc.”

Ženy na trhu jsou oblečeny v tradičních dlouhých volných sukních a halenách vyšívaných barevnými květy.

Právě tyto nádherné blůzy a s nimi i Tehuány (zapotécké ženy z Tehuantepecu) proslavila mexická malířka Frida Kahlo, která v těchto emancipovaných ženách nacházela spoustu inspirace. Na mnoha autoportrétech je oblečena právě v tradičním tehuanském kroji.

Podle místních obyvatel, si Frida společně s Diegem Riverou dokonce pronajala na krátkou dobu dům v Tehuantepecu.

Možná to byla právě starodávná zapotécká dělba práce, která se zasloužila o výsadní postavení těchto žen. Mnoho rodin stále žije jako kdysi...

Muži jdou do polí kolem třetí hodiny ranní kultivovat zeleninu. Domů se vracejí kolem desáté, aby odevzdali sklizeň svým ženám. Ty ji pak prodávají na trhu a z utržených peněz dají mužům malé kapesné. Zbytek peněz použijí na provoz domácnosti. V současné době muži většinou utratí kapesné za alkohol, hlavně mescal (silnou lihovinu vyrobenou z rostliny Agáve).

„Ženy tady vládnou,“ říká místní policajt a pomalu kývá hlavou, pak se hlasitě rozesměje.

„Platí to pro některé rodiny ve vedlejší vesnici San Blas, ženy tam jsou silné, ale většina ostatních žije stejně jako zbytek Mexika.“

Pár okamžiků poté, co policajt zmizí z dohledu, se v baru rozpoutá lítý boj. Barman se ho snaží zastavit, ale už je příliš pozdě. Dvě ženy se drží za krky, kopají se a ječí.

Jednou večer jsme pozváni do vesnice San Blas na místní fiestu (festival). Obrovský barevný plastikový přístřešek s papírovými fáborky se rozpíná až na ulici. Basy piv jsou rozděleny na dva díly a umístěny na opačných stranách přístřešku, v ženské a mužské části.

Ženy jsou vyšňořené do svých nejlepších tradičních šatů, muži jsou jen džínách, košilích a kovbojských kloboucích, někteří svůj nepříliš nápaditý ohoz symbolicky vylepšili barvenými šátky hozenými přes ramena.

V sedm večer se rozpoutá boj - ženy proti mužům. Údajně ohledně toho, kolik toho která skupina vypila.
Ženy nakonec posbírají své namol opilé muže a téměř je odnášejí domů.

Kateřina se spřátelí se starou paní s oduševnělým obličejem, Magdalenou, která prodává na náměstí zavařované blumy.

„Je mi 79 let,“ říká Magdalena, „vypadám pořád tak dobře, protože jsem se nikdy nevdala, a nikdy jsem se nemusela otravovat s chlapem.“

Ačkoliv je svobodná a bezdětná, vychovala svého synovce a zaplatila mu i vysokou školu.

„Muži mě milovali pro moji krásu, ale já jsem je nikdy nechtěla, protože jsou to většinou odporní alkoholici,“ říká Magdalena.